Tiaž kríža

Maria Halsebandová

Svatý kříž stojí nad zemí a jeho sedmero paprsků ji zasahuje mocnou silou. Božskou silou. Božské Světlo, již z něho proudí, drtí zlo, očisťuje chorobu a pozvedá dobro. Těžké jsou nyní pozemské dni pro lidstvo, těžké a tísnivé jako dosud nikdy. Paprsky Svatého Kříže vytryskují v nádherném, nejčistším bílém Světle Boha Otce a zasahují vesmír. Obletuji zemi jako blesky a každý paprsek, který dosáhne země, zazáří jinou barvou a každý přináší soud Syna Člověka. Paprsky se jmenují: Víra, Láska, Věrnost, Spravedlnost, Čistota, pokora a bázeň Boží.

"Jen se podívejte na ten balík dopisů, co došel na ten hloupý inzerát," pravil redaktor šéfovi, který šel okolo. Šéf se obrátil a díval se ze zájmem, jak pořadač srovnává dopisy do skříně, neboť schránka šifry byla již přeplněna.

"Jaký to byl inzerát?" tázal se stručně.

"Což se již nepamatujete, pane Kramer na inzerát, který byl ve všech velkých listech i v zahraničí?" tázal se redaktor a podal šéfovi výstřižek inzerátu. Kramer četl: "Prosím všechny, kdo viděli kříž, o krátkou zprávu, pokud možno s udáním dne a hodiny a jak zjev vypadal. S díkem dr. H." - "To je jakýsi divný žert a jistě ho mnozí napálí," mínil se smíchem. "Zdá se, že na to v naší ubohé zemi jsou pořád ještě peníze. Odebral si již poštu?"

"Přijde patnáctého," odpověděl pořadač. "Do té doby máme to zde uschovat."

"Uložte tu poštu u mne, chci se na toho podivného chlapíka podívat až přijde," pravil šéf a odešel.

"Zde je vaše pošta!" pravil Kramer a ukázal na řadu svázaných balíků opřených o zeď. Vizitku cizincovu držel ještě v ruce a přečetl si rychle jméno. Ten dal zatím pokyn svému šoférovi, který odcházel s prvním nákladem balíků.

"Prosím, posaďte se, doktore Helwigu," pravil Kramer přívětivě. "Bude to chvíli trvat než se váš šofér vrátí. Musím vám otevřeně říci, že mne zajímá váš podivný inzerát."

Helwig se posadil a pravil klidně: "Budu mít již brzy padesát tisíc odpovědi. Vy jste jistě přesvědčen, pane Kramer, že ani v dobách nouze všichni nezhloupli a nenaletí na každý podvod. Ne, neříkejte mi nic. Řekli mi to již druzí, co vy jako zdvořilý muž si jenom myslíte. Dokáži vám však hned, že tu není ani jediná správa, která by si z toho tropila žerty, nebo nebyla věcná."

Helwig zvedl balík dopisů, rozřízl obal a začal otevírat obálky.

"Prosím, čtěte sám," pravil a podával Kramerovi dopisy. Ten po nich zvědavě sáhl a přeletěl zrakem jeden dopis za druhým, aby si zapamatoval hlavní smysl.

"Vidím zářit kříž vysoko na nebi a přinesl mi útěchu a klid.

Vidím ho každý den v tutéž dobu. Cítím vždy jeho příchod již napřed podle těžkého tlaku, který mi leží na srdci.

Co je s tím křížem? Moje žena tvrdí, že ho viděla. Od té doby je úplně zkrušená a ustrašená. Téměř ani nemluví.

Veliké paprsky září z kříže. Jeden z nich nás zasáhl, když jsme seděli v zahradě. Cítili jsme hned, jak nás pronikla jakási cizí síla. Povězte nám, co to je?

Viděl jsem ho jednou a od té doby vídávám jen paprsky duhových barev. Když je vidím, musím se modlit.

Mé těžce nemocné dítě ho vidělo a smálo se. Od té doby vede se mu lépe den ze dne. Buď požehnán Svatý Kříž.

Bůh Otec posílá nám znamení, abychom byli pokorní a modlili se. Napište mi, víte-li o kříži více, budu vám vděčen.-

Odejměte ten strašlivý kříž ode mne, nebo mne spálí.

Již dlouho jsem po něm toužil a očekával Svatý Kříž. Modlím se vždy, když vidím, jak se vynořuje nad horami. Pán Světa drží soud! Hledejte Syna Člověka, příteli.

Kříž stál nad naší lodí téměř hodinu. Tryskaly z něho duhové barvy. Elegantní společnost kolem mne dívala se na něj s lehkou hrůzou a očekávala příjemné mrazení nebo novou senzaci. Musel jsem se modlit. Vedle mne stál mladý muž, který náhle zvolal: Když člověk vidí tyto lidi, tak pochopí hned, že na nás musí přijít trestající Boží soud. Od té doby jsem stísněn a pln úzkosti. Obávám se, že přijde nějaké neštěstí.

Byli jsme zoufalí, neboť step je skoupá a žně byly špatné. Myslela jsem, že již se nebudu moci dívat na bídu své rodiny. Tu stanul pojednou kříž jednoho večera na nebi a zářil nad stepí. Od té doby nabyli jsme odvahy a stydíme se všichni za nedostatek důvěry v Boha. Teď to jde pojednou lépe. Modlete se s námi, abychom znovu nezmalomyslněly.

-

Váš inzerát mi přinesl vysvětlení. Týdny a týdny mne již kříž pronásledoval a tlačil mne k zemi. Již to dále nevydržím. Když byl viděn i jinde, nejen ode mne, pak musí v tom býti ruka Boží. Zítra se dostavím k soudci, abych jednou mohl poctivě stát před vyšším soudem. Zabil jsem člověka.

"Chcete čísti dále?" tázal se Helwig.

"Ne, ne," bránil se Kramer. Byl rozechvěn a snažil se, aby to zakryl. "Ale řekněte mi, jak jste na to přišel uveřejnit tento inzerát a jaká je to vlastně záležitost s tím křížem?"

"Budu vám to vyprávět. Tisk se bude muset s tím stejně brzy zaobírat.

Asi před čtyřmi měsíci navštívil mne jeden můj známý, jehož jsem měl rád pro jeho klidnou a rozumnou povahu. Tentokráte byl nervosní a teprve po dlouhém domlouvání mi prohlásil, že viděl kříž. Na horské túře prý zářil nad vrcholky. Považoval ho zprvu za přelud a vzpomněl si na zážitky jiných alpinistů, zvlášť lorda Whympera, avšak zářící úkaz zůstal viditelný pokud byl na vrcholku hory. Pak na to zapomněl, protože se snažil zapomenout a jeho rozum se bránil uznat tento zážitek. Po třech dnech uviděl jej zas a od té doby neměl klidu. Hledal příčinu a ptal se mne o radu. Nemohl jsem zprvu potlačit své pochyby a nechtěje přítele ještě více rozrušovat, předstíral jsem, že je to záležitost docela jednoduchá. Po bezesné noci jsem se rozhodl, že uveřejním inzerát. Jestliže viděli kříž i jiní lidé, pak netrpěl můj přítel duševní chorobou a jistě se někdo mezi lidmi najde, kdo bude moci podat vysvětlení tohoto úkazu. Úspěch mého inzerátu jste viděl sám."

"Ovšem, ale proč nevidíme všichni?" přerušil ho vzrušeně Kramer.

"Všichni ho budou jednou vidět nebo zahynou," odvětil Helwig.

"Co tím chcete říci?"

"Že je nad námi Boží soud a tento kříž je znamením Věčného."

"Odkud to víte?"

"Od Vyslance Božího, jehož jsem mezitím dík mnoha dopisům nalezl a jehož rukou bude soud proveden."

"Kdo to je? Co o něm víte?" tázal se vzrušeně Kramer.

"Mnoho, ale stále ještě ne dosti. On obnoví svět a vytvoří novou říši, ve které lidé najdou opět práci a radost."

"Prosím vás, povězte mi víc, doktore Helwigu," prosil Kramer a vzal blok, aby si udělal poznámky. "Co víte ještě o jeho programu?"

"Jedno vím určitě," pravil Helwig s úsměvem, "s tiskem již zúčtoval. I vy jste toho příkladem a jistě sám víte nejlépe, jak je tisk prohnilý."

"Nechápu úplně, co míníte?" pravil trochu zmateně šéf. "Chce-li nás někdo vyvést z tohoto bahna beznadějnosti, pak právě on bude potřebovat vliv a moc tisku. Jak se chce dostat nahoru , nebude-li ho podporovat tisk?"

"Vy stále zapomínáte, pane Kramer, že ho podporuje moc, se kterou nikdo na zemi nepočítal," přerušil ho Helwig. "Moc Všemohoucího Boha. Tak a teď jsem vám dal největší a nejvzácnější zprávu pro váš časopis, kterou jste kdy dostal. Vy se ovšem budete chránit něco o tom napsat, poněvadž máte strach, že byste se zesměšnil. Brzy budete však vzdor všemu vzpírání donucen podati o tom zprávu. Ano, donucen, pane Kramere. A víte, kdo vás donutí? Svatý Kříž!"